Když ses dnes ráno probudil, díval jsem se na Tebe a doufal jsem, že na mne promluvíš a řekneš mi byť jen pár slov, aby ses mě zeptal na názor, jak máš žít a na co si dát pozor, abys mi poděkoval za něco hezkého, co se ti včera přihodilo.
Ale všiml jsem si, že jsi příliš zaměstnán hledáním vhodného oblečení, aby ses mohl vydat do práce. Čekal jsem, ještě když jsi vybíhal z domu, a domníval jsem se, že se snad na chvíli, aspoň v duchu zastavíš a řekneš mi: "Ahoj". Ale Tys měl fůru starostí! Proto jsem pro Tebe rozzářil nebe, ozdobil je těmi nejkrásnějšími barvami a cestou jsem Tě doprovázel sladkým zpěvem ptáků v naději, že se snad zaposloucháš..., ale ani toho sis nevšiml. Pozoroval jsem Tě s láskou, když jsi běžel do práce a trpělivě jsem na Tebe čekal celý den. Jelikož jsi měl tolik věcí, které bylo třeba vyřídit, neměl jsem odvahu na Tebe promluvit a čekal jsem dál...
Když ses vrátil, pochopil jsem, že jsi unavený, a tak jsem Ti dopřál déšť, aby voda odplavila zbytky napětí a starostí. Myslel jsem, že Ti tím udělám radost a že si pak snáze na mne vzpomeneš, a zatím... Naštval ses a s hněvem pronesl na můj účet slova, která Tě teĎ možná samotného mrzí. A já jsem tolik toužil, abychom si chvilku povídali, vždyť do večera zbývalo ještě tolik času...
Když jsi zapnul televizi, věděl jsem, že se hned tak nedočkám, a proto jsem se obrnil svatou trpělivostí, ale ani tehdy, ani u večeře sis nevzpomněl... Poznal jsem na Tobě, že jsi unavený, a že toužíš po tichu, a tak jsem zvolna uhasil den a zapálil svíčku. Bylo to krásné, ale Ty jako bys ani neviděl... KDyž ses ukládal ke spánku, byl jsi na konci sil, alespoň tak mi to připadalo. Popřál jsi rodině dobrou noc a okamžitě jsi usnul.
Celou noc jsem Tě provázel ve snech jemnou hudbou a přestavami, ale Tobě nedošlo, že jsem pořád s Tebou a pro Tebe. Jsem trpělivější, než si umíš přestavit. Chtěl bych Tě naučit, abys i Ty byl trpělivý k ostatním.
MILUJI TĚ natolik, že čekám každý den, zda si snad se mnou nezačneš povídat. Zítra se znovu probudíš a já tu opět budu pro Tebe a budu trpělivě čekat, že odpovíš na mou lásku tím, že na mne budeš mít chvíli.
Přeji Ti dobrou noc a dobrý den, Tvůj dobrý Otec v nebi.
(převzato z: http://www.wessani.com/index.php?index=14 )
Ahoj Tome :)<br />
nemám potřebu psát další komentář, páč "Dopis" sám o sobě je tak perfektní, že ho asi ani netřeba komentovat - jen chtěla bych aby si jej mohlo přečíst co nejvíce lidí-přátel - tak tak, no :)<br />
Vím že mě chápeš :D Díky ;o) +
ano nádherné, tento příběh už jsem jednou četl u Bruna Ferrera, jen hlavní postavy byly jiné bylo tam dítě, dítě, které se dožadovalo péče své a maminky, maminka své dítě ale stále odkazovala na pozdější chvíli a večer dítě chtělo mamince něco dát, maminka jej však opět odkázala na ráno. Později však jí to nedalo a vrátila se za svým dítětem zpět. Už spalo a v ruce svíralo srdce s nápisem "Mám tě rád" a tehdy jsem si znovu uvědomil že je třeba věnovat svým blízkým čas, a proč tedy ten čas nevěnovat Bohu? když on je náš nejlepší Otec. <br />
<br />
opravdu krásné a poučné
Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.